Jdi na obsah Jdi na menu

Oschlá paprika

17. 11. 2010

Po velmi dlouhém dni v práci jsme šli s Gordym do obchodu. Bylo něco po 18. hodině a tak jsme nešli brázdit hypermarket, ale kousek od náměstí máme potraviny. 

Opravdu se musím podělit o bomba zažítek. Gordy mi říká, že já vidím všude problém a jsem sprostá a drzá. Ale k věci.
Otevřeli jsme tedy dveře do potravin a facka. Smradu jako v Cařihradu. Popadla jsem tedy košík, a že jdeme něco malého koupit. 
I přes ten puch jsem tam zůstala.
Puch linoucí se obchůdkem patřil zelenině, která už dávno umřela a taky mrazáku, který byl odmražen i s potravinami (nejspíše) a znova zamražen. 
U pokladny stála prodavačka a markovala zboží. 

ŠOK. Otočím se a ona markuje a do toho ještě telefonuje. Kdyby ale telefonovala s dodavatelem, to ona ne. Domlouvala se asi nejspíše s manželem, co si dají k večeři. U pokladny stály dvě zákaznice a ona cvrliká a cvrliká. Nechápala jsem ty ženský, že jí něco neřekli. Prostě pohoda.
Gordy mně už tahal pryč. Věděl, že budu mít zase připomínky. 
Tak jsem tedy dělala, že nic nevidím a neslyším.

ŠOK II. Kurňa, přede mnou je zelenina. Óóó, papriky a za 10 korun. Luxusní. A to je půlka listopadu!!! Škoda, že nemám aspoň mobil, to by byla fotka. Za 10 Kč získáte jednu papriku, výběr ze tří barev, které zažily scvrkávací proces.   
No to si dělají srandu. Ne, ne, takhle se prodává, je to staré, ale někdo si to určitě koupí. Tu papriku byste osobně okamžitě vyhodili rovnou do popelnice.
Zase mě někdo škube za rukáv, ať už jdu. Gordy, ach jo! Ty tomu fakt nerozumíš. 

Gordy se sám zastavil u mrazící vitríny a ukazuje směrem na horní poličku. Nahoře byl vystavený Křeník. Nechápu, proč mi ukazuje Křeníka? Až pak mi to došlo. Křeník, ale bohužel se odlepila nálepka a tak tam prostě to slovo dopsali.
Fuj, už mi je horko. Pojď prosím, nebo omdlím a mířím k pečivu.

Tak nějak předpokládám, že po šesté hodině večerní žádné pečivo nebude, ale ono bylo. Tak jsem vzala sáček a nabírala velké housky, které se hodily na hamburgery. Ze sáčku mi vyletěla jedna moucha a já se držela za čelo. Asi jsem přecitlivělá. 

Takže ještě šunku a sýr. Jdu k pultu, kde mají vystavené salámy, uzeniny, sýry, jeden druh rybího salátu a hned vedle jsou zákusky. Jak skvělé.
Ta, která markovala zboží vážně debatovala s prodavačkou, která obsluhuje tento pult a tak jsem počkala. Třeba to bylo něco důležitého.
Udělala jsem tam pár tanečních kroků a čekala. Jo, jo konečně si mě všimla. Poprosila jsem jí o dvacet deka šunky. Vzala šunku, vzala mobil a volala. Ty vole!!! No to si děláš prdel. Ona si s někým telefonuje a krájí.

Klid, klid, ano jsem klidná.

Dokrájela a ptala se co ještě. Řekla jsem eidam třicítku, asi tak dvacet deka. Otočila jsem se směrem k mrazákům a čekala než nakrájí sýr. Otočila jsem hlavu zpátky a vidím, že dává sýr na váhu. Kruci, ale nenakrájela mi ho. 
Tak se ptám. "Vy mi to prosím nenakrájíte?" 
Ona: "Ne!"
"Fajn, tak to si nechte!"
Ona: "No tak to je jako super. To jste mi nemohla říct?"
Já: "Jste se mě neptala"
Ona: "Ale to jste mi mohla říct"
Já: "To mohla, ale vy jste prodavačka! Já ne."
A šla jsem od toho pultu. 

Šla jsem to vydýchat k jogurtům. Gordy se smál. Jo já taky, ale teď potřebuju ten sýr. 
Nakonec jsem vzala vakuovaný a odcházeli jsme k pokladně. 

Smrad už jsem ani necítila. Zastávku jsem udělala ještě u mraženého. V mrazáku měli kuřecí prso, které bylo okoralé. Holt se asi roztopilo, vršek okoral a pak se to zase zamrazilo. Tak v pohodě ne? On to někdo koupí. 
Princezna od uzenino-sýrového pultu ani nemrkla. 
Košík jsem položila na pult a prodavačka kupodivu netelefonovala a markovala náš nákup. Dokonce byla milá. I zázraky se dějí. 

Zaplatili jsme a šli jsme na čerstvý vzduch. 

Venku jsem ještě vášnivě debatovala, jak napíšu majiteli, že tohle je katastrofa a jak zavolám čoiku, hygienu apod. Nakonec s odstupem jednoho dne píšu tohle a nebudu nikomu znepříjemňovat život. 

Vaše vzteklá Amy

Nešlo mi o to si postěžovat, chtěla jsem jen vyjádřit, že si necháme všechno líbit. Tedy skoro všechno.
Já jsem myslela, že když něco kupuji a zaplatím za to, že to bude aspoň kvalitní. A co se týká služeb?
Asi tady opravdu neplatí: Zákazník náš pán. Prostě mám poslední dobou pocit, že je to naopak. 
Oni jsou páni a tohle můžou. Nemá to být tak trochu naopak?

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář